Plavba Kolem Špicberk - Kvitoya Na Lodi Ortelius

Popis zájezdu

M/V Ortelius Třída: Ice 1A Délka: 91,25 metrů Šířka: 17,61 metrů Ponor: 5,8 metrů Tonáž: 4575 t Postavena: 1989 Kapacita: 100 pasažérů Motory: 6 ZL 40/48 SULZER Rychlost: 14,3 uzlů max.; 12 uzlů plavba Posádka: 34 námořníků, 15 osob hotelové posádky, 6 osob expediční posádky, 1 doktor Loď M/V Ortelius byla postavena ve Gdyni, Polsko v roce 1989 s názvem "Marina Svetaeva". Sloužila pro Ruskou akademii přírodních věd. Společnost Oceanwide Expeditions plavidlo přejmenovala na m/v Ortelius po holandském kartografovi - Abraham Ortelius (1527-1598), který první moderní světový atlas "Theatrum Orbis Terrarum v roce 1570. V té době byl atlas nejdražší knihou, která byla kdy vytištěna. Plavidlo má nejvyšší klasifikaci pro plavbu v ledových podmínkách UL1, ekvivalent třídy 1A. Je proto vhodné pro plavbu v pevném jednoročním ledu a volném víceletém ledu. M/v Ortelius má kapacitu 100 pasažérů, nabízí 5 čtyřlůžkových kabin se společným příslušenstvím, 14 dvoulůžkových kabin se společným příslušenstvím, 9 dvoulůžkových kabin s kulatými bočními okénky s vlastním příslušenstvím, 10 dvoulůžkových kabin s oknem a vlastním příslušenstvím, 6 superior kabin a 1 apartmán. Na lodi jsou prostorné otevřené paluby a velký můstek přístupný pasažérům. Ortelius nabízí příjemný hotelový standard se 2 restauracemi, barem/přednáškovou místností a saunou.

Program zájezdu

1. den: Příjezd do Longyearbyen, správního hlavního města souostroví Svalbard, které se nachází na největším ostrově Špicberky. Před naloděním budete mít možnost se projít po tomto bývalém hornickém městě, jehož farní kostel a polární muzeum stojí jistě zato navštívit. V podvečer loď vypluje z Isfjorden.

2. den: Na ostrůvku Ytre Norskoya navštívíme Holandskou velrybářskou stanici ze 17. století, jejíž velký hřbitov je výstižnou připomínkou těžkého života a nebezpečí v dávných dobách. Vyskytuje se zde hojně ptactva, kolonie alky malé, alkouna obecného, tlustozobého, papuchalka a chaluhy nadosah návštěvníkům. Na východě navštívíme Raudfjord na severním pobřeží západních Špicberk. Je to krásný fjord posázený působivými ledovci a je preferovaný tuleni kroužkovanými a vousatými. Útesy a břeh fjordu jsou také obsazeny koloniemi mořských ptáků. Večer se vydáme kolem ostrova Moffen, kde můžeme nalézt velkou skupinu mrožů.

3. den: Poplujeme skrz Beverleysundet, který byl pojmenován sirem Williamem Edwardem Parry v roce 1827. V roce 1898 zde též plula švédsko-ruská expedice Arc-of-Meridian. Dnes doplujeme k nejsevernějšímu bodu v Phippsoya na Seven Islands na severu Nordaustlandet. Zde budeme na 81 stupních severně, jen 540 mil od geografického severního pólu. Tento region obývají lední medvědi společně s racky sněžními.

4. den: Vydáme se na východ až do oblasti Nordaustlandet, kde se potulovala Nobile expedice v roce 1928 a kde se pokusila italská Sora o záchranu. V těchto místech bychom se mohli dostat k Alpinoya, kam až doplula Sora v roce 1928. Dále poplujeme k ústí Finn Malmgrenfjord a Albertinibukta, možnost výstupu na Soraberget (205 metrů), odkud je skvělý výhled na ledovcový příkrov Nordaustlandet. Jako alternativa se naskýtá přistání ve Storoya, kde se opět můžeme setkat se skupinkou mrožů.

5. den: Na programu je dnes zřídka navštěvovaný ostrov Kvitoya ležící nejdále na východě blízko ruského území. Ostrov je ledovcovým příkrovem, kde se nachází malá oblast bez ledu a sněhu. Přistaneme na západním cípu v Andréneset, kde v roce 1898 zahynul švédský badatel André a jeho společníci. Také se pokusíme dostat do Kraemerpynten na východě, který obývá ohromná skupina mrožů.

6. den: Na jihu Nordaustlandetse pokusíme přistát v Isispynten a Nunatak, oblasti obklopené ledovci. Později poplujeme podél čela ledovce Brasvell Glacier, nejdelšího čela ledovce na Špicberkách. V průlivu Olga Strait je šance spatřit nepolapitelnou velrybu grónskou.

7. den: Poplujeme zřídka navštěvovanou oblastí Kong Karls Land, která je rezervací ledních medvědů, kde nebudeme moci přistát, ale můžeme se zde projet na zodiacích. Eventuelně můžeme zakotvit v Blafjordflya na východní straně Edgeöya, rozlehlé tundře se spoustou sobů.

8. den: Ve Freemansundet plánujeme kotvit v Sundneset na ostrově Barentsoya, kde navštívíme starou loveckou chatu a pak se svižnou procházkou vydáme napříč tundrou po stopách soba špicberského a bernešku bělolící. Později poplujeme na jih do Diskobukta na západní straně Edgeoya. Po projížďce ve člunech v mělké zátoce vystoupíme na pláži zanesené velrybími kostmi a kmeny stromů, které sem byly naplaveny od Sibiře. Také můžeme vystoupat k okraji úzké rokle, kterou obývají tisíce racků tříprstých společně s alkouny obecnými a pirátskými racky šedými. Během období hnízdění je úpatí útesů střeženo polárními liškami a ledními medvědy, kteří hledají ptáčata, která vypadla z převisů.

9. den: Den začneme plavbou na jihu Špicberk, poplujeme do labyrintu postranních fjordů v Hornsund, kde si vychutnáme krajinu s čnícími vrcholky hor. Hornsundtind se tyčí do výšky 1431 metrů a Bautaen odhaluje důvod, proč první holandští cestovatelé nazvali ostrov Špicberkami – špičatými horami. V této oblasti je také 14 velkolepých ledovců a velká příležitost spatřit lachtany a lední medvědy. Můžeme navštívit polskou výzkumnou stanici, kde nám její přátelské osazenstvo poskytne vhled do výzkumných projektů. Hory za stanicí obývají tisíce páru hnízdících alk malých.

10. den: Dnes přistaneme na Ahlstrandhalvoya v ústí Van Keulenfjorden. Hromady koster běluh (běluha je malá bílá velryba) a pozůstatky ze zabíjení z 19. století jsou přesto další připomínkou následků bezmyšlenkovitého vykořisťování. Naštěstí nebyly běluhy loveny až na pokraj vyhynutí, můžete je tedy stále místy spatřit. Skutečně je zde velká šance, že projedeme kolem hejna běluh. Během odpolední plavby do Recherchefjorden budete moci poznávat oblasti tundry v horní části fjordu, kde se pase mnoho sobů.

11. den: Návrat do Longyearbyen a vylodění.